|
|
Překladatel Ludvík Kundera
Nešporová, Jitka ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Munzar, Jiří (oponent)
Jitka Nešporová disertační práce ABSTRAKT Předmětem předkládané disertační práce, která je příspěvkem k dějinám českého uměleckého překladu po roce 1945, je osobnost a překladatelské dílo Ludvíka Kundery. Tento básník převáděl z mnoha jazyků do češtiny zejména poezii, a to též pomocí interlineárních překladů; zde je však jednoznačně kladen důraz na jeho přímé překlady - jejich deskripci, analýzu a recepci - v jazykovém páru čeština-němčina, jenž Kunderově překladatelské činnosti dominoval. Hlavní přínos práce spočívá v deskripci Kunderovy překladatelské metody, částečném zpřístupnění jeho literární pozůstalosti, zejména korespondence, a v aktualizaci Kunderovy překladatelské bibliografie. Kundera je nejznámější jako výlučný, autorizovaný překladatel dramat a veršů Bertolta Brechta. Jeho překlady expresionistů Georga Trakla a Gottfrieda Benna, za něž roku 1996 získal Státní cenu za překladatelské dílo, mají dnes kanonickou platnost, podobně jako překlady poezie Paula Celana či překlad Kubinova románu Země snivců. Vůbec poprvé představil českým čtenářům poezii alsaského dadaisty Hanse Arpa a východoněmeckého lyrika Petera Huchela. Charakteristika a translatologický rozbor přeloženého díla tří posledně jmenovaných autorů představuje stěžejní část disertace. Výběrem těchto tří osobností práce poukazuje také na...
|
|
|
Poezie Georga Trakla v českých překladech
Jůzová, Tereza ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Terezy Jůzové Poezie Georga Trakla v českých překladech se pokouší odhalit, jakou tvář tomuto rakouskému básníkovi dávají tři čeští překladatelé, náležející třem různým generacím - Bohuslav Reynek (1917, 1924), Ludvík Kundera (1965) a Radek Malý (2005). První kapitola práce se věnuje Traklovi a jeho dílu, zařazenému do společenského a literárního kontextu. Druhá kapitola představuje překladatele a jejich počiny, shrnuje dobovou recepci a podává stručný přehled o básníkově vlivu na původní českou literaturu. Těžiště práce tvoří třetí kapitola - translatologická analýza šesti vybraných básní v českých překladech. Teoretickými východisky jsou zejména teorie posunů Antona Popoviče a metoda translatologické analýzy Jiřího Levého. Ukazuje se, že každý z překladatelů uchopil předlohu po svém a akcentoval jiné stránky Traklova díla - Reynek básníkovi specificky zabarvenými slovy dodává laskavý a něžný výraz a jeho počeštění je nejosobitější. Kundera a Malý se přiblížili Traklovu civilnímu stylu, Kundera se však nijak nezdráhá podtrhnout poetičnost některých pasáží. Malý cíleně reprodukuje častou nejednoznačnost básníkových formulací, kterou jeho předchůdci nedostatečně zohlednili. V závěru práce jsou zjištěné výsledky zařazeny do kontextu soudobých překladatelských metod a norem. Klíčová...
|
|
|
Odraz poetiky A.Achmatovové a M.Cvetajevové v českých překladech
Černá, Anna ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Rosová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá odrazem poetiky Anny Achmatovové a Mariny Cvetajevové v českých překladech. Teoretická část se věnuje fenoménu básnířek v ruské literatuře a následně životu, dílu, stylu a recepci Anny Achmatovové a Mariny Cvetajevové. Druhou část představuje kontrastivní translatologická analýza různých přístupů k jejich poezii a podrobný rozbor existujících českých verzí poémy Rekviem Anny Achmatovové a básně Popytka revnosti Mariny Cvetajevové. Je charakterizován překladatelský přístup všech překladatelů a vyhodnocena zdařilost a adekvátnost jednotlivých překladatelských řešení ve vztahu ke stylu a záměru autora.
|
host ::
RSS.